Standardní zkušební metody pro Ochranné masky KN95 zahrnují především tyto aspekty:
Testování účinnosti filtrace: Jednou z hlavních funkcí masek KN95 je filtrace částic ve vzduchu, takže jejich účinnost filtrace je rozhodujícím ukazatelem. Testovací organizace obvykle používají typické testovací částice, jako jsou částice o velikosti 0,3 mikronu, k vyhodnocení účinnosti filtrace masky. Během testu je maska umístěna do specifického testovacího zařízení a počet částic procházejících maskou je měřen v řadě podmínek proudění a tlaku, aby se určila její filtrační účinnost.
Testování odporu dýchání: Odpor dýchání označuje míru, do jaké maska brání proudění vzduchu během dýchání. Metodou testování odporu dýchání je umístění masky do testovacího přístroje, simulace procesu dýchání a měření odporu masky během nádechu a výdechu. Nižší odpor při dýchání znamená, že maska se snáze dýchá, takže je pro nositele pohodlnější.
Testování těsnění: Těsnění masky se týká stupně lícování mezi maskou a obličejem. Masky s dobrým utěsněním mohou účinně zabránit pronikání vnějšího vzduchu přes okraje masky. Testovací organizace obvykle používají metody detekce bublin nebo tester plynotěsnosti k posouzení utěsnění masky sledováním, zda se bubliny vytvářejí za různých podmínek, nebo měřením vzduchotěsnosti kontaktu masky s obličejem, aby se určil její těsnicí výkon.
Kontrola materiálu a konstrukce: Materiály a struktura masky jsou rozhodující pro její ochranný výkon. Testovací organizace provádějí kontroly materiálového složení masky, struktury vrstev, trvanlivosti atd., aby se ujistily, že maska splňuje požadavky příslušných norem.
Toto jsou běžné standardní zkušební metody pro ochranné masky KN95. Prostřednictvím těchto testovacích metod lze komplexně vyhodnotit účinnost filtrace, dýchací odpor, těsnění, materiál a konstrukční vlastnosti masky, aby bylo zajištěno, že kvalita a výkon masky splňují standardní požadavky a poskytují uživatelům účinnou ochranu.